Jak pěstovat sójové boby v zemi: výsadba a péče

Předchůdci
Sója se zařazuje do polních osevních osev na bezplevelná pole s dobrou základní zásobou vláhy v půdě – po zimním a jarním obilí, po kukuřici na siláž a zelené krmivo (pokud do ní nebyl přidán simazin, atrazin nebo propazin a post. -sklizňové zbytky byly dobře zaorány), a také po jednoletých a víceletých bylinách. Předchůdci silně vysušující půdu (slunečnice, řepa, kukuřice na zrno, čirok, súdánská tráva atd.) nejsou pro vlhkomilnou sóju vhodní (bez závlahy). Neměl by se umisťovat po (nebo v blízkosti) luštěnin a luštěnin, které mají mnoho škůdců a chorob společných se sójou. Sója se může vrátit na své předchozí pole nejdříve za 2-3 roky.

Sója, která obohacuje půdu dusíkem, může být jedním z nejlepších prekurzorů pro neluštěniny, pícniny a technické plodiny. Sója sklizená na zelené krmivo je dobrým předchůdcem ozimých zrn.

Hnojiva
Když se vytvoří 1 tuna semen, sója odstraní z půdy 90 kg dusíku, 40 kg fosforu a 25 kg draslíku. Kombinace hnoje (20-25 t/ha) a kompletního minerálního hnojiva v dávce N30-45P60-90K45-60 zajišťuje vysoké výnosy sóji. Při orbě se aplikují fosforo-draselná hnojiva a hnůj, na jaře dusíkatá hnojiva pro pěstování. Bez dusíkatého hnojiva nelze dosáhnout vysokého (20 c/ha) výnosu sóji.

Vysoký účinek je zajištěn řádkovou aplikací ammofosu při setí (40-50 kg/ha). Sója reaguje na přídavek mikroprvků molybden a bor (semena jsou ošetřena společně s jejich naočkováním sójovým rhizotorfinem).

Pěstování půdy
Po obilných předchůdcích se používá poloúhorový systém (brzká orba s 1-2 podzimními kultivacemi půdy, zušlechtěná půda (dvě předorbové loupání a pozdní orba) nebo konvenční podzimní zpracování (podmítání a orba do hloubky 25 cm. Dobré výsledky s dostatečnou vlhkostí půdy Poloparní zpracování půdy je výhodné a doporučuje se pro rovinaté pole.

Na jaře, když půda dosáhne fyzické zralosti, je zavlažována v 1-2 tratích napříč nebo šikmo ke směru orby. Za branami jsou instalovány stezky (z řetězů, špalíků apod.), které dobře vyrovnávají povrch půdy a chrání ji před vysycháním.

Na polích, která jsou od podzimu dobře upravená a nezaplevelená (napůl ladem), se po předjarním bránění provádí pouze předseťová úprava půdy. Na neurovnaných, zaplevelených polích, zejména v chladném deštivém jaru, se před setím sóji provádějí dvě kultivace, první do hloubky 6-8 cm a předseťová do hloubky 3-5 cm. -pěstování setí, je lepší použít kultivátor řepy USMK-5,4. Provádí se bezprostředně před setím (v určitém úhlu ke směru pohybu secího stroje) v jednotce s pásovým traktorem. V případě potřeby se pro předseťovou kultivaci aplikují půdní herbicidy: treflan, 24% a.e. — 3 l/ha; nitran, 30 % a.e. — 3,5-5,0 l/ha; postroje, 90 % k.e. — 2-3 l/ha; hranice, 90 % k.e. — 1,1-1,7 l/ha; duální, 96 % k.e. — 1,6-2,6 l/ha; příkaz, 48 % k.e. -2,0-2,5 l/ha nebo žezlo, 15 % w.c. – 1,0-1,5 l/ha drogy na 300-400 l/ha vody.

Sejení
K výsevu se používají velké (7,0-7,5 mm) a střední (6,5-7,0 mm) frakce odrůdových semen 1. nebo 2. třídy osevního standardu 1.-5. reprodukce. Kalibrovaná semena se dezinfikují proti řadě chorob ošetřením dezinfekčními prostředky: TMTD (nejpozději 20 dní před výsevem), benlátem nebo foundationazolem – 3 kg/t.

Benlate a foundationazol jsou bezpečné pro uzlové bakterie. Mohou být použity ve spojení s rhizotorphinem, mikroelementy a růstovými stimulanty, k ošetření semen v den setí pomocí filmotvorných přípravků (1% roztok NaKMC nebo 3% roztok PVA). K filmotvornému roztoku se za míchání postupně přidávají roztoky mikroprvků (molybden, bor atd.) a suspenze rhizotorfinu. Spotřeba pracovní tekutiny je 10-15 litrů na 1 tunu semen. Zpracování se provádí pod přístřeškem, bez slunečních paprsků při zpracování, přepravě semen a jejich nakládání do secího stroje.

Optimální doba setí pro odrůdy sóji severního ekotypu se shoduje se stálým zahříváním semenné vrstvy půdy na 8-10°C, kdy pomine nebezpečí vystavení sazenic silným mrazům nebo déletrvajícím mrazům. V letech s časným a teplým jarem lze sóju vysévat v posledních deseti dnech dubna a v letech s dlouhým, chladným jarem – začátkem až poloviny května. Nepřímým ukazatelem nástupu optimální doby pro výsev sóji je hromadné vzcházení ovsa planého, ​​ředkve polní, hořčice rolní, husyně bílé, svlačec atd. V pokusech Voroněžské státní agrární univerzity (1995-1997) se mj. nejlepší byl první (20. dubna) a nejhorší poslední (25. května) termín setí.

Způsob setí sóji závisí na zaplevelenosti pole. Na zaplevelených polích nebo při aplikaci herbicidů je preferován konvenční řádkový výsev secím strojem SZA-3,6 apod. Tím jsou splněny biologické požadavky sóji a odpadá nutnost 2-3 meziřádkového ošetření. Obvykle se sója vysévá do širokých řádků s roztečí řádků 45 cm pomocí secího stroje na řepu SST-12V s nástavcem STYA-31000. Sóju s roztečí řádků 60 nebo 70 cm je možné sít secími stroji na zeleninu (SO-4,2, SKON-4,2) nebo kukuřici (SUPN-8A, SKPP-12, SPC-6M aj.).

Hloubka setí semen sóji, která odstraňuje kotyledony z půdy, je malá, 3-4 cm. Důležité je umístit semena do zahřáté a vlhké vrstvy půdy, pro kterou je někdy nutné zvýšit hloubku setí na 5-6 cm.Při raném výsevu se hloubka setí sníží, když později – zvýší.

Výsev osiva sóji závisí na rané zralosti odrůdy, způsobu setí a podmínkách vegetačního období. Optimální výsevy osiva pro rané, rané a středně dozrávající odrůdy sóji s konvenčním řádkovým výsevem (mil. kusů/ha) jsou 0,8-0,9; 0,7-0,75 a 0,6-0,65 a se širokou řadou (45 cm) – 0,7-0,75; 0,6-0,65 a 0,5-0,55. Při dobrém zásobení vláhou a na úrodných půdách se výsev osiva zvyšuje a v suchých podmínkách a na méně úrodných půdách snižuje. Výsev semen (s přihlédnutím k jejich polní klíčivosti a přežití rostlin při sklizni) je o 30–35 % vyšší než optimální hustota nastojato u dospělých rostlin sóji. Spotřeba semen sóji k setí se pohybuje od 70 do 120 kg/ha.

Péče o plodiny
Péče o porosty sóji poskytuje systém opatření k zajištění: rovnoměrného vzcházení sazenic, lepšího vývoje rostlin a jejich ochrany před škodlivými vlivy. V závislosti na ročních podmínkách, zaplevelení pole a možnostech farmy může systém péče zahrnovat různé zemědělské postupy:

* na širokořádkových plodinách bez herbicidů – 1-2 preemergentní zavlažování, 1-2 zavlažování sazenic a 2-3 kultivace s roztečí řádků;
* při velkém napadení je nutné kombinovat mechanické (brány, meziřádkové zpracování půdy) a chemické (před a po vyklíčení, nebo pouze před, nebo až po vyklíčení) ošetření;
* na poli nezapleveleném, při klasickém řádkovém setí si lze vystačit pouze se zavlačováním před a po vyklíčení, většinou je však nutné je kombinovat s použitím zeminy (před vyklíčením) a pomocné (po vyklíčení) herbicidy.

Souběžně se setím nebo bezprostředně po něm by měla být suchá (zejména lehká) půda válcována pomocí prstencových válců. Zlepší se tak kontakt semen s půdou, přitáhne se k nim kapilární vlhkost, urychlí se vzcházení semenáčků sóji (i plevelů), urovná se povrch půdy.

Důležité je zabránit vzniku půdního škraloupu a ničit sazenice plevelů zavlačováním před a po vyklíčení, což je nutné především u bezherbicidní technologie pěstování.

Preemergentní zavlažování se provádí napříč řádky lehkými nebo středními bránami rychlostí 5-6 km/h 3-4 dny po výsevu, kdy se hromadně objevují vláknité semenáčky plevelů. V době bránění mohou být semena sóji ohnutá nebo mít kořen nejvýše 1-1,5 cm (subsekulární rod ještě nezačal růst). Hloubka brány (2-3 cm) by měla být menší než hloubka výsevu osiva, jinak zuby brány poškodí a prořídnou semenáčky sóji, zvláště pokud jsou její děložní lístky blízko povrchu půdy (6-7. den po zasetí ). V dlouhém studeném jaru jsou možné dvě preemergentní brány.

Sazenice jsou brány ve fázi prvního trojčetného listu při výšce rostlin 10-12 cm přes řádky plodin rychlostí 4-5 km/h za slunečného počasí v odpoledních hodinách, kdy jsou rostliny sóji méně křehké a zaplevelené sazenice jsou dobře zničeny. Počet poškozených rostlin sóji během braní před a po vyklíčení by neměl být větší než 5 a 9 % a počet odumřelých plevelů by měl být asi 65–70 %.

Na silně zaplevelených polích lze před vzejitím (před vláčením) aplikovat půdní herbicidy (pokud nebyly aplikovány před setím): Gesagard-50, 50 % sp. — 3–5 kg/ha; laso, 48 % k.e. — 6,2 l/ha; prometrin, 50 % pp. -3-5 kg/ha nebo jiné.Vytvoření souvislého herbicidního síta je nutné pro běžné řádkové plodiny a pro širokořádkové plodiny je možné stejným způsobem aplikovat půdní herbicid v pásu na plochu řádku. co se týče řepy.

Na plodinách s roztečí řádků 45 cm, vyrobených secím strojem na řepu, se provádějí 2-3 meziřádkové ošetření frézovacím kultivátorem KF-5,4 nebo USMK-5,4 – s plochými řeznými tlapkami do hloubky 5-6 cm , ponechává ochrannou zónu 8-10 cm. Plevel ničí pletací brány instalované na každé sekci kultivátoru. Aby se rostliny nezasypaly zeminou, používají se ochranné kotouče. První kultivace rozteče řádků se provádí rychlostí 5-6 km/h, když jsou řádky určeny, druhé a další – 6-8 km/h, po 9-10 dnech, když se objeví plevel a půda je zhutněné. Poslední zpracování řádků je před uzavřením řádků. Počet poškozených rostlin při každém ošetření by neměl překročit 3 %. Rozteč řádků 60 a 70 cm se kultivuje s kultivátory KRN-4,2, KRN-5,6.

V porostech sóji (l/ha) se používají následující herbicidy: proti dvoulistým jednoletým plevelům – bazagran, 48 % w.r. — 1,5-3,0; Blazer 2C, 24 % w.c. – 1,5-2,5; proti jednoletým obilninám – nabu, 20 % a.e. — 1-3 l/ha; pošta, 20 % k.e. – 1-3; prodifox, 28 % e.e. – 3-3,5; Targa, 10 % k.e. – 1-2; furore, 9 % e. – 0,8-1,2, atd.; proti víceletým zrnům – super targa, 5% e.e. – 2-3; fusilade super, 12,5 % e.e. – 2-4 atd.

Škůdci a nemoci
Hlavními škůdci sóji jsou: vojtěška vojtěšková, zavíječ sarančí, lýkožrout kořenový, blešák sójový, svilušek, zavíječ sojový. V boji proti nim mají prvořadý význam agrotechnická, biologická a chemická kontrolní opatření. Proti moli sójovému se používá: anometrin, 50% a.e. — 0,4 l/ha; baversan, 20 % a.e. — 0,5 l/ha; Sumicidin, 20 % c.e. — 0,5 l/ha; zimbush, 10 % k.e. -0,8 l/ha atd.; proti klíšťatům atd. – karate, 5% k.e. — 0,4 l/ha; zolon a fazolon, 35 % a.e. – 3 l/ha; karbofos, 50 % a.e. – 0,6-1,0 l/ha atd.

Hlavní choroby sóji: fusarium, bakterióza, askochytová plíseň, septorióza, peronospora (plíseň), mozaika. V boji proti houbovým chorobám je moření osiva vysoce účinné. Když se choroba objeví, plodiny jsou ošetřeny benlátem nebo foundationazolem – 3 kg/ha.

Vysoce účinnými metodami péče může být ošetření plodin růstovými stimulanty (Cartolin-2, 20% CE – 0,75 l/ha, stejně jako Epin -50 ml/ha atd.) a mikroprvky chybějící v půdě (kyselina boritá – 1 kg /ha, molybdenan amonný – 200 g/ha atd.).